Fantastické seriály: THE DEFENDERS

Autor Miroslav Štrobl | Aktuality | Pondělí 5 února 2018 10.55

Červená, modrá, žlutá a zelená. Čtyři barvy, čtyři hrdinové a čtyři seriály, které Marvel svěřil Netflixu a studiu ABC. Daredevil, Jessica Jonesová, Luke Cage a Iron Fist se postupně představovali od roku 2015 v samostatných třináctidílných sériích, k nimž se postupně přidávají další včetně spin-offů. Do role úhlavního nepřítele se postupně vyprofilovala tajná zločinecká organizace Ruka, proti níž musí nyní hrdinové spojit své síly a zastavit ji dříve než stačí udělat svůj závěrečný tah. Pro záchranu světa jsou tu Avengers, teď je však v ohrožení Manhattan, bezpečnostní složky o tom nemají nejmenší tušení a jedinou naději tedy skýtá slepý advokát, svérázná alkoholička, propuštěný trestanec a kung-fu miliardář. New York musejí ubránit The Defenders…

Otěží příběhu seriálu The Defenders se od prvního dílu ujme Sigourney Weaverová jako představitelka jednoho z prstů Ruky. V jejím případě se jedná o s naprostým přehledem zvládnutou roli distingované dámy s láskou k umění a tradičním hodnotám. Kladní hrdinové vedle ní hrají až druhé housle. Ačkoli se seriál snaží žádného z nich nestavět do vůdčí pozice, přesto se ukazuje, že nejslabším článkem týmu je dle očekávání Iron Fist. Ani tentokrát se nedokázal vymanit z pozice ufňukaného klučiny, který je přesvědčen o své nadřazenosti při záchraně světa. Daredevil se ocitl v poněkud svízelné pozici, protože se na scéně opět objevuje zlobivá Elektra, jeho postava je tak sympaticky rozpolcená. Zároveň se ale všichni kromě něj ve svých originech vzdali nároku na superhrdinský kostým, díky čemuž v mnoha scénách vypadá spíš jako zatoulaný cosplayer než jako rek bojující pro dobro svého města. Luke Cage působí jako náhodný kolemjdoucí, co zasáhne v pravý okamžik svou silou nebo svým tělem, a konečně cynická Jessica Jonesová dokáže ve vhodné situaci přijít s břitkým komentářem, jakým mnohokrát vystihne pocity diváka před televizní obrazovkou.

Při osmidílném rozsahu série je jistě podivuhodné, když se dobrá polovina epizod odehrává kolem svázané postavy, kterou ostatní hlídají. Sice během hlídání často někdo někam odběhne, buď někoho zbít, nebo jenom vyslechnout, ale to nic nemění na faktu, že by tempu seriálu prospělo pár takových epizod vyškrtnout. Některé momenty jsou vyloženě úsměvné, například když se Daredevil kvůli výslechu převlékne do kostýmu, ačkoli ho už všichni stejně viděli, nebo když se Jessica probudí z bezvědomí nikoli v nemocnici, ale připoutaná ke stolu ve výslechové místnosti. Co už vnímám podstatně hůř, je superhrdinský alibismus, který čtveřici hrdinů sice umožňuje nepřítele mlátit hlava nehlava, ale z nějakého důvodu jim je nedovoluje zabít, přestože si všichni uvědomují, že je to nevyhnutelné. Taková pocta a ušpinění rukou je pak svěřeno do rukou někoho méně exponovaného (slepý Stick, bojovná Colleen) nebo pouhé náhody.

The Defenders je seriálový crossover, jehož kvality by se daly vyjádřit jako aritmetický průměr kvalit předchozích seriálů s přidanou hodnotou v podobě vzájemných konfrontací čtyř společensky vyčleněných individualit. Ono to není zrovna málo, vždyť Daredevil nebo Jessica Jonesová patří mezi jedny z nejlepších seriálů poslední doby, a pokud se někomu zdá takové hodnocení až příliš odvážné, pak alespoň v rámci žánru komiksových adaptací o tom nemůže být sporu. Spojení sil však leckoho mohlo svést k očekávání výrazně lepšího výsledku, jehož by příběh se samostatným hrdinou třeba nebyl schopen. Dovolím si tvrdit, že takové očekávání nebylo přes nesporné produkční hodnoty naplněno.